Digestoř patří mezi spotřebiče, u kterých je neradno vyhazovat návod. Ačkoli neoplývá množstvím funkcí a knoflíků, je důležité se informovat, jak digestoř udržovat. V manuálu k výrobku se totiž píše, jaký vaše digestoř obsahuje filtr, jak často se má vyměňovat a případně je zde uveden i postup.
Jak funguje digestoř?
Digestoře se dělí podle toho, zda vzduch z vaření odvádějí ven, nebo ho jenom čistí za pomoci uhlíkového filtru. Některé typy je možné použít v obou případech. Všechny digestoře obsahují tukový filtr, který zabrání mastnotě obsažené v odsávané páře průchodu do ventilace. Tukový filtr v podobě kovové kazety připomínající hustou mřížku se dá snadno vyndat a podle potřeby (zhruba jednou za dva měsíce) ručně umýt nebo vložit do myčky. Často se dají protitukové kovové filtry najít i na internetu pod názvem BAFFLE filtry. Některé digestoře mohou mít ovšem syntetický filtr proti tukům, který se mýt nedá, a proto se musí po dvou až čtyřech měsících prostě vyhodit a nahradit novým. Pro tento případ je dobré v obchodě zjistit, jak se tukový filtr likviduje a hlavně kde se dá koupit nový.
Recirkulační raději nebrat
Odtahové digestoře odvádějí vzduch a také vlhkost potrubím z bytu ven. U recirkulačních digestoří vzduch prochází uhlíkovými filtry, které ho zbaví zápachů, par a pak se opět čistý vrací do místnosti, které
zápach zachytí. Žádné potrubí tady není třeba. I když se druhá varianta zdá na první pohled lepší, není tomu tak. Nejenže se zápach může postupně z filtrů uvolňovat, také vůbec neřeší zvýšenou vlhkost vzduchu.
Navíc o filtr je třeba se starat. Ačkoli doporučení říká, že by se měl tukový filtr čistit jednou za rok, vše záleží na konkrétní situaci každé domácnosti – jak často a co vaří. Přesto podceňovat výměnu filtrů se nevyplácí. Filtr přesycený tukem a umístěný nad plynovým sporákem se může, jak už se také stalo, vznítit a digestoř shořet.
Pozor na obývák
Výkon digestoře se dá snadno vypočítat. Základní pravidlo říká, že odsavač par by měl za hodinu vyměnit vzduch v místnosti asi desetkrát. Takže musíme vypočítat objem místnosti a tu vynásobit desetkrát. Ovšem, pozor! Pokud jsme si propojili obývák s kuchyní, počítáme objem obou místností. Jinak se nám vzduch nebude dostatečně měnit a zápach jen tak nezmizí.
Druhou vlastností, kterou bychom měli sledovat, je hlučnost. Čísla nám toho asi moc neřeknou, a tak bychom měli v kuchyňském studiu požádat, ať nám přístroj zapnou. A přitom je dobré dávat pozor, na jaký stupeň běží. Při prvním je neslyšný skoro každý odsavač, ale také moc nefunguje. Proto bychom měli hluk zkoušet při provozu na ten nejvyšší stupeň.
Čistý filtr – domov bez zápachu
Druhým typem filtru, který může být součástí digestoře, je filtr proti pachu. Většinou se jedná o kulatou plastovou krabičku s otvory. Uvnitř je ukryto aktivní uhlí, které neutralizuje pachy z odsávaných par. Digestoře s pachovými filtry nemusí mít odtah ven, protože nevypouštějí škodliviny do ovzduší, ale vzduch čistí a vrací zpátky do místnosti. Pachové filtry se nedají mýt ani recyklovat, takže nezbývá, než je po určité době vyměnit. Doba, kdy je třeba filtr vyměnit, se liší podle toho, jak často a jak intenzivně se v domácnosti vaří. Nejčastěji se udává rozmezí mezi dvěma a šesti měsíci. Některé digestoře mohou být vybaveny indikátorem, který ukáže, jak je filtr plný. Digestoře s odtahem pachový filtr nemají. Existují však modely digestoří vyrobené pro obě varianty. Je možné napojit je na odtah a zároveň do nich vložit pachový filtr. V tom případě se buď rozhodnete pachový filtr nedávat, nebo po poradě s prodejcem a s ohledem na sousedy, kterým vypouštíte plody svého kulinárního umění do oken, se rozhodnete ho ponechat. Zmírní se tak intenzita vypouštěných pachů a filtr není třeba vyměňovat tak často. V žádném případě to ovšem neznamená, že stačí jeden filtr navždy. Přeplněný filtr snižuje funkčnost digestoře a bude páchnout.